Místo: Pardubičky, Pardubice
Klient: Statutární město Pardubice
Autoři: Jakub Chuchlík, Jakub Doubner
Status: soutěžní návrh 2016

Význam místa
Kulturní památky „zaniklé město Pardubičky, archeologické stopy“ je místem nejstaršího doloženého osídlení Pardubic. Nejstarší nálezy se datují do počátku 13. století, kdy zde stála ves a původní kostel sv. Jiljí se hřbitovem. V polovině 13. století je doložen příchod řádu Cyriaků, kteří zde vystavěli kostel sv. Bartoloměje a na počátku 14. století založili kamenný klášter. Roku 1421 zanikly oba kostely i klášter. Na přelomu 15. a 16. století byl vystavěn nový kostel sv. Jiljí a zvonice.

Izolace a bariéra
Archeologického naleziště leží v sevřené poloze mezi rušnou komunikací, areálem školy, hřbitovem a terénní hranou nad nivou Chrudimky. Celé území je dnes oploceno a namísto historického těžiště této lokality vytváří prostorovou bariéru.

Záměr
Základem zadání je záměr zpřístupnění a zprostupnění místa, interpretace jeho významu a využití jeho výjimečné pozice na terénní hraně. Vzniklý tématický park bude navazovat na další, existující i zamýšlená parková prostranství podél řeky Chrudimky. Tomuto kontinuálnímu prostupu krajiny městem by měla pomáhat bezpečná a příjemná pěší i cyklistická infrastruktura.
Souvisejícím tématem, který však není předmětem zadání je úprava prostoru křížení ulic Kyjevské a Průmyslové, včetně revize uličních profilů.

Jak najít vztah k lidem, se kterými jsme se minuli o 800 let?
Sednout si na zem, v kruhu, kolem ohně...

Jak prožít historický význam místa bez hmatatelných stop?
Vymezit prostor ohniště, prostor společenství...

Hranice a vstupy
Severní hranice území je vymezena plotem areálu školy. Kromě případného lokálního propojení pro využití území pro účely školy, zůstane hranice veřejně neprostupná.
Jižní hranici lemuje důstojná javorová alej u cesty kolem hřbitovní zdi. V bezprostřední blízkosti za ní se nachází místo vlastního nálezu. Tato hranice bude zcela otevřená a prostupná.
Západní hranici určuje pěší a cyklistická cesta na prudké terénní hraně k údolí nivy Chrudimky. Návrh předpokládá prokácení svahu a otevření výhledu k řece i dál k městu. Zachováno by však mělo být stromořadí podél cesty, které bude na straně naleziště doplněno do oboustranné aleje. Tato hranice bude také zcela otevřená a prostupná.
Nejproblematičtější hranicí je na východě sousedství s ulicí Kyjevská a jejím křížení s ulicí Průmyslová. Uliční profil, koncepce i geometrii křižovatky v této okrajové části města již rezignují na městský charakter a nedávají prostoru příjemné, pobytové měřítko. Budoucí návrh křižovatky by měl mimo jiné zpřehlednit dopravní napojení naleziště i hřbitova. Nový uliční profil Kyjevské by měl prodloužit prostor pro podélné stání, v maximální míře sdružit prvky technické infrastruktury (troleje, osvětlení, značení) a vytvořit tak prostor pro stromořadí, které pomůže vytvořit příjemné městské rozhraní mezi ulicí, parkovištěm a parkem.

Idea
Abychom mohli skutečně vnímat informace o historii místa, musíme zavřít Facebook, vypnout počítač a hledat, co máme společného s lidmi, kteří se zde před 800 lety usadili.
Nacházíme rituál pálení ohně, který nás propojuje napříč staletími a dál. Usedneme na zem, v místě našich předků a zapálíme oheň; někdy na počest, někdy kvůli jídlu, někdy jen tak... Oheň nás formuje do kruhu, plameny vypadají jako tehdy a my se pouštíme do hovoru o čemkoli. Někdy se zpívá. Chodíme sem často, zvlášť přes léto a chodí se spousta lidí. Ohnišť je víc, ale jsou terénem oddělená, takže se navzájem neruší.
Odpověď na otázku jak tématizovat zasypané vykopávky nacházíme ve vytvoření umělé krajiny, jejíž modelace může volně asociovat zarostlé zbytky osídlení. Její hlavní význam je však ve vytvoření prostředí pro archetypální aktivitu, která dokáže vrátit život do tohoto místa.

Organizace prostoru
Informační a edukativní roli plní přístřešek s informačním stolem umístěný v jihozápadním cípu, přímo v místě bývalého kláštera.
Veřejná ohniště mají různou velikost i charakter. Mohou tedy sloužit pro skupinku pěti přátel i oslavy s padesáti lidmi.
Umělá krajina naleziště je modelovaná na základě dvou prostorových principů:
1. Jednotlivá veřejná ohniště jsou vymezena valem, který dává pro­storu intimnější charakter. Hřeben valu je horizont sedícího člověka. Celé území tedy zůstává přehledné pro přicházejícího návštěvníka.
2. Modelace terénu na vnější straně valů umožňuje příčnou prostupnost od ulice k vyhlídce a reflektuje bezprostřední okolí: silnici a parkoviště, od kterých se odděluje a naopak pěší cestu a výhled do údolí, kam se otevírá.
Předpokládáme, že úprava křižovatky nebude časově synchronizována s realizací parku. Akceptujeme proto základní tvar pozemku a požadované navýšení kapacit parkovacího stání vytváříme v jihovýchodním trojúhelníkovém cípu. Navýšení parkovacích míst je záměrně skromné, aby nevedlo ke zintenzivnění automobilové dopravy.
Požadované plochy K+R by bylo vhodné řešit v rámci úpravy uličního profilu Kyjevské ulice, v bezprostřední blízkosti školy.
Osvětlení území bude stávající, pouze pro cesty po obvodu parku.

1. etapa realizace
V první etapě navrhujeme zrealizovat:
- umělou krajinu s veřejnými ohništi
- vykácení svahu k řece
- výsadbu nových stromů podél pěší a cyklostezky

2. etapa realizace
Ve druhé etapě navrhujeme zrealizovat:
- přístřešek s informačním stolem

3. etapa realizace
Ve třetí etapě navrhujeme zrealizovat části, související s úpravami křižovatky a uličního profilu Kyjevské ulice:
- nové napojení parkoviště z okružní křižovatky
- K+R stání v bezprostřední blízkosti školy
- sdružení prvků technické infrastruktury (troleje, osvětlení, značení)
- výsadba uličního stromořadí

Centrum pro zdravotně postižené

Místo: Liberec - Růžodol
Klient: CENTRUM PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ Libereckého kraje, o.p.s.
Autoři: Jakub Chuchlík, Jakub Doubner, Ida Chuchlíková
Status: studie 2014-2016, projekt DSP 2017-2018

Návrh minimalizuje vnější architektonické zásahy do artdecové vily na několik funkčních prvků na severozápadním průčelí objektu:

Přístupová rampa se schodištěm
V souladu s hlavním bodem zadání přináší návrh bezbariérový přístup do úrovně prvního nadzemního podlaží. Lehká, přisazená konstrukce v sobě spojuje rampu, schodiště a „zápraží“. Kromě zlepšení provozních vlastností nabízí i pobytové kvality v předprostoru instituce. Tento předprostor je nově vydlážděn cihelnou dlažbou se zatravněnou spárou a po úpravě pozice oplocení je v šířce předprostoru, otevřen k chodníku a ulici.

Nové členění severozápadní fasády
Úprava pozice hlavního vstupu a další dispoziční změny vedly k novému řešení, dříve utilitárně komponované, uliční fasády. Namísto malých oken do technického a hygienického zázemí domu jsou navrženy nové vstupní a okenní otvory. Architektonický detail jejich řešení interpretuje profilaci šambrán ostatních, zachovávaných oken.

Podesta nového hlavního vstupu je spolu se „zápražím“ kryta novou vykonzolovanou jednoduchou markýzou.

Převážná část navrhovaných úprav se týká vnitřního uspořádání budovy. Navrhované provozní uspořádání se odvíjí od umístění nového malého osobního výtahu v centru dispozice objektu. Všechny stavební úpravy pracují s architektonicko-konstrukční podstatou domu. 

Místo: Vršovice – Nusle – Albertov, Praha
Klient: Městské zásahy Praha 2010
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková
Status: idea 2010

Kolik je v Praze potoků? Kudy tečou? Dá se podél nich chodit? A jezdit na kole? Jsou u nich místa odkud jde koukat na vodu? Kde se dají pouštět lodičky?

Botič je jeden z 99 pražských potoků. Nenápadně protéká čtvrtěmi Hostivař, Vršovice, Nusle, Albertov, kolem parků Havlíčkovy sady, Na Fidlovačce, Folimanka... Voda je hluboko pod cestou, místy za plotem, někdy za křovím, co chvíli mizí z dohledu úplně.

Cílem projektu je umožnit pohled na tekoucí vodu, vytvořit klidná místa vedle rušných, tvořit město, ze kterého se nemusí na víkend utíkat. Navrhujeme cestu kolem dolního toku potoku Botič lemovanou oázami a provázenou zážitky, nové pěší a cyklistické propojení parků a pražských čtvrtí - každodenní cestu do práce i program na víkend. 

Místo: Český ráj
Klient: soukromá osoba
Autoři: Jakub Chuchlík, Jakub Doubner, Ida Chuchlíková, návrh zahrady - Marie Gelová
Status: prováděcí dokumentace 2016, studie 2013

Pozice domu
Přízemní chalupa se sedlovou střechou a obytným podkrovím doplňuje původní figuru usedlosti. Její orientace, proporce a částečně i poloha a architektonické řešení vychází z původní roubené chalupy, která na místě dříve stála; štít orientovaný k cestě, vstup ve středu delší fasády a poslední část otevřená. Poloha chalupy se posouvá o šířku původního objektu, tedy dnešní severní fasáda stojí na bývalé jižní. Důvodem tohoto posunutí je vytvoření intimního a od cesty neviditelného jihovýchodního prostoru mezi štítem stodoly a nové chalupy. Tento jemný posun reaguje na dnešní požadavky, zcela odlišné od těch, podle nichž byla vystavěna původní figura usedlosti. Kompoziční vztah obou objektů však zůstává zachován.

Výraz domu
Architektonická koncepce v sobě spojuje tradiční tvarosloví a současné požadavky na standard obytného domu. Východiskem pro návrh takového propojení byla racionalita konstrukce i poetika aktualizovaného lidového výrazu. Dům využívá tradiční konstrukční a formální motiv vnější nosné konstrukce, podobné podstávce, která nese krov a je předsazená před vlastní stěnu. Vnější konstrukce i stěna stojí na soklu z pískovcových kvádrů z původní chalupy. Stěny jsou sendvičové, vyplněné tepelnou izolací a jejich povrchy tvoří dřevěný obklad v rytmu roubených stěn. Lomenice pracuje s tradičními motivy deštění. Rytmus a plasticita dřevěného obkladu je tvořena střídanou orientací latě obdélníkového průřezu. Na východním štítu směrem do intimní části zahrady tvoří latě stínění zastřešené terase.

Místo: Lipence, Praha
Klient: soukromá osoba
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková
Status: dokončeno 2016, projekt 2015, studie 2014
Dodavatel: Stavitelství Klus s.r.o.

Původní stav
Novostavba rodinného domu otočila původní figuru místní zástavby; domek s malou předzahrádkou a hospodářským zázemím vzadu.
Objekt se posunul hlouběji do svahu zahrady a vytvořil si tak jihozápadní rovinný dvorek. Hospodářské zázemí se však zatím nepostavilo.

Původní koncept
Návrh hospodářského objektu navazoval na stavební čáru sousedních domů. Svou polohou také respektoval stopu původního, zbouraného objektu.

Nevýhody původního konceptu
Umístění hospodářského objektu výrazně zmenšuje dvorek a odřezává předzahrádku, kterou umrtvuje a znemožňuje její využívání.

Otočení hmoty hospodářského objektu
Otočením objektu a polohou na hranici pozemku získáme maximální plochu k užívání a vtáhneme jedli a pumpu do scenérie dvorku.

Zastřešené rozhraní interiéru a exteriéru
Průsvitná markýza nad celým přízemním podlažím vytváří plynulejší rozhraní mezi interiérem a exteriérem. Nový plot, hmotově i materiálově propojený s objemem hospodářského objektu, vytváří větší intimitu dvorku.   

Místo: Brandýsek
Klient: soukromá osoba
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková
Status: studie 2011

Slunce vyhřívá jižní svah v nové části malé obce nedaleko Kladna. Z jedné strany sousedův plot, z druhé zatím jen louka. Za zády stráň se starým sadem a před námi výhled do mělkého údolí. Místo pro velkorysý rodinný dům s minimálním rozpočtem.

Regulace odstupů nás odstrkávají od hranice pozemku a předepisují šikmou střechu.

Chceme výhled a prosluněnou zahradu před sebou. Stojíme tedy v horní části pozemku.

Chceme jednoúrovňový bezbariérový dům. Vytváříme tedy rovnou plochu na pilotách.

Chceme parkování v úrovni vstupu. Vytváříme tedy příjezdovou cestu při okraji pozemku.

Chceme ze všech místností přímý vstup ven. Vytváříme tedy terasu kolem dokola.

Chceme levný úsporný dům. Drahá, vytápěná část domu má tedy jednoduchý kompaktní tvar.

Chceme velkorysou terasu. Levná, nevytápěná část domu z prken a latěk může mít volnější tvar.

Chceme různá místa pro různé činnosti. Tvar terasy se tomu přizpůsobuje.

Chceme výhled, ale i intimitu. Dřevěné laťky kolem terasy mají tedy různou hustotu. Návrh respektuje předepsaný sklon střechy a organicky ho začleňuje do hmotového řešení. Dvě palačinky s marmeládou uvnitř.

Dům je rozdělen do třech částí. Společný obytný prostor s jídelnou a kuchyní plynule přechází v terasu. Úzká servisní část s koupelnami a technickým zázemím na sebe váže i úložné prostory. Ve třetí části jsou malé soukromé pokoje a ložnice.

Všechny obvodové stěny domu jsou buď plné, bez oken nebo celoprosklenné. Prosklená stěna umožňuje výhled a opticky rozšiřuje prostor až k okraji terasy.

Na jižní části terasy se žije. Je tu stůl, křesílka, vrůstá do ní malá jabloň a vyplazeným schodištěm se skluzavkou propojuje dům se zahradou.

V severní části je kryté parkovací stání a malý sklad na kola, kočárek a zahradní nářadí. Západní část terasy je vstupním zápražím, setkáním cesty od auta i pěšky od branky. Na východní části terasy, hned u místnosti pro domácí práce, se suší prádlo.

Pracovní modely prověřovaly tvary a velikosti prostorů, sklon střechy, prosvětlení interiéru a propojení se zahradou... 

Místo: Pod Kynastem, Jablonec nad Nisou
Klient: soukromá osoba
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková
Status: studie 2011, vydané územní rozhodnutí 2012,
dokumentace ke stavebnímu povolení 2012

Místo
Na okraji města, úzkou klikatou uličkou stoupáme do kopce. Bývala tu lipová alej, zůstaly tu po ní široké pařezy. Kolem cesty jsou původní chalupy i nové domy. Stoupáme a blížíme se k rozcestí. K místu, kde člověk chce zastavit a odpočinout si, posedět a těšit se výhledem na kus Jablonce i na Ještěd. Zde má stát dům, který toto místo nezničí, ale posílí.

Téma
Jak stavět rodinný dům v místě, kde by člověk čekal kapličku nebo boží muka? Jak stavět rodinný dům v místě, které nikdy nebylo zastavěno a ve své přírodní podobě je zažitou součástí reliéfu krajiny? Jak stavět rodinný dům v místě, kam si lidé z okolí zvykli chodit posedět a opékat buřty? Jak vytvořit intimní soukromé prostředí, pevný dům pro rodinu a zároveň zachovat co nejvíce ze současných kvalit pozemku?

Koncept
Tvar a poloha domu vytváří celou škálu charakterů jednotlivých míst a čitelně určuje míru intimity. Využívá přitom žulové skalky, která vytváří na pozemku výškový rozdíl jednoho podlaží a dělí ho na dvě části.

— Schovaná zahrada
Jihovýchodně orientovanou náručí dům objímá horní část pozemku a vytváří schovanou soukromou zahradu.

— Výhled na přídi
Dům pozvolna vyrůstá z terénu. Svým obyvatelům tak nabízí přístup na střechu, zelenou palubu v korunách stromů, kapitánský můstek s výhledem do údolí.

— Posezení na rozcestí
Nové vymezení prostoru rozcestí vytváří poloveřejné místo s vyhlídkou. Lavice na hraně pozemku otáčí pozornost k výhledu do údolí a vytváří prostor pro nezávazné setkání se sousedy a kolemjdoucími.

Návrh
Stojíme na rozcestí. Před námi lavice a břízky, za nimi dřevěný měkce zaoblený dům. Leží na žulové skalce a vyvalených balvanech. Žádný plot, podobně jako u staré chalupy pod rozcestím. Pokračujeme ještě kousek do kopce podél domu. Těsně před tím, než dům sroste s terénem je vjezd do garáže, skrytý prostor pro odpad a vstupní dveře s lavicí.

Vstoupíme a jsme v zádveří. Vlevo jsou dveře do garáže, tam už se netopí, proto je na konci domu. Před námi jsou dveře do zkušebny a ty vpravo, nejblíže k nám vedou do obytné části; podél stěny kuchyňská linka, jídelna, průhled do zahrady. Na terase je stůl a židle. Sedíme v jídelně a prohlížíme si prostor. Před námi je vějíř schodů. Tři široké platformy vytvářejí rodinný amfiteátr, směřují ke krbu a frázují obytný prostor. Za posledním stupněm je soukromá část domu, která se dá oddělit posuvnými dveřmi. Otevřeme je a ocitneme se v dlouhém prostoru. Hned za krbem je válenda, na kterou navazuje dlouhý stůl přes celou místnost. Nad stolem je dlouhé okno s výhledem do zahrady. Napravo jsou úložné prostory a v nich schované vstupy do pokojů. Na konci prostoru můžeme vyběhnout ven na zahradu, bez postřehnutí se octnout na střeše a vystoupat až k jejímu okraji. Kde je stejné síťové zábradlí jako na jachtě, listí bříz šumí jako moře a příď míří na maják na horizontu.

Místo: Loučná nad Nisou
Klient: Soukromá osoba
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková, spolupráce Barbora Jandová, projekt ve spolupráci s API studio s.r.o.
Status: studie 2013 - 2014, DUR 2015 - 2016

Místo
Úzká silnička vede serpentinami kolem několika chalup k plácku na rozcestí. Doprava jde cesta po vrstevnici, rovně na sever do kopce. Ještě před padesáti lety se tyto cesty nepotkávali. Jejich staré trasy vymezovali prostor, který se propsal do tvaru dnešního pozemku. Leží od cesty dolů, na západ, s výhledem do údolí a na protější kopce i dál…

Území spadá do CHKO Jizerské hory, která předepisuje regulační podmínky pro usazení domu, jeho měřítko a proporce, podlažnost, tvar střechy a její členitost, barevné a materiální řešení fasády, poměry oken i dveří, přístavky a terénní úpravy kolem domu.

Téma
Jak postavit dům, který je citlivý k prostředí, splňuje regulační podmínky CHKO a zároveň vyhovuje současné představě o standardu a kvalitě bydlení? Jak postavit chalupu, která není chalupou, ale rodinným domem?

Koncept
Respektujeme tradiční osazení domu podélnou osou ve směru vrstevnic.
Abychom zkrátili přístupovou cestu po vlastním pozemku a zároveň měli okolo domu co největší jihozápadní zahradu, umísťujeme dům k veřejné cestě v horní části pozemku.
Abychom plynule propojili dům s příjezdovou cestou na východě i se zahradou na západě, rozdělujeme ho v podélné ose na dvě výškové úrovně. Při zachování tradičního tvaru domu vytváří toto výškové členění pestrou škálu prostorových zážitků. Motiv dvou úrovní v jednom prostoru je zopakován i v podkroví, kde umožňuje bohatší využití prostoru a nabízí i panoramatický výhled do údolí bez použití vikýřů.

Návrh
Dům vychází z tradičního tvaru, členění i typologie, zároveň vše ale přizpůsobuje aktuálním potřebám i formálnímu výrazu. Štítové stěny mají dřevěné deštění, které jemně artikuluje vnitřní prostorovou organizaci.
Vstupujeme do středu delší strany. Projdeme zádveřím a otevírá se nám víceúrovňový hlavní obytný prostor. Zalomená vlna stropu vede náš pohled až k velkolepému výhledu do krajiny. Před námi je široké, krátké schodiště, kde si můžeme sednout a třeba se jen dívat na zapadající slunce nad protějšími kopci nebo si povídat s někým kdo sedí vedle v křesle. Výhled nás vytáhne ven; je tu terasa a dlouhá lavice. Je sem vidět i shora z kuchyně. Někdo sedí na lavici vedle kamen a povídá s tím, kdo vaří. Francouzským oknem je vidět na jižní terasu i na cestu.
Napravo od vstupu je pracovna, kde občas přespí hosté. Koupelna se záchodem je hned naproti.
Vedle je šatna, kterou se dostaneme do garáže. Garáž je širší, aby se sem vešlo auto i motorka. V zadní části je sklad sportovního náčiní. Druhé auto parkuje venku za štítovou stěnou. Když ho zaparkujeme, můžeme projít domem rovně v podélné ose; odložit si v šatně, využít záchod, osvěžit výhledem, vyložit nákup ve spíži, vzít nanuk v kuchyni a vylézt na jižní terasu…

Podkroví má dvě úrovně. Do dětského pokoje se dostaneme už z podesty schodiště. Vstoupíme do spodní části, kde je dlouhé okno s výhledem do krajiny a pod ním dlouhý stůl. Skosený strop podkroví neomezuje, protože se mu přizpůsobuje i podlaha. Tvoří ji obytné schody, pochozí nábytek, kde se střídají skříňky, regály, police a schody. Na schodech se žije i hraje. Po schodech se dostaneme ke spaní. Zatím je společné, ale časem se dá oddělit do samostatných pokojíků. Z horní části dětského pokoje se dostaneme do chodby s koupelnou. Shoz na prádlo přímo k pračce do technické místnosti ušetří běhání po schodech. Z chodby je vstup ještě do šatny rodičů i jejich ložnice. 

Místo: Jizerka – Kořenov
Klient: Společnost pro Jizerské hory, o.p.s.
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková
Status: studie, projektové podklady pro dotaci 2014

V nejvýše položené osadě Jizerských hor, Jizerce funguje Středisko ekologické výchovy. Vedle jeho hlavní chalupy stojí malá kolna. Dříve od cesty schovaná za hlavním domem, dnes ji nová cesta dostala do první pozice. Prostor slouží pro skladování nářadí a materiálu k budování a údržbě alejí, ale v teplých měsících i jako základna venkovních her.

Zadáním bylo přizpůsobit celý objekt lépe univerzálnímu využití; zachovat možnost skladování, ale upravit prostor tak, aby mohl celoročně fungovat i jako univerzální klubovna i místo pro přespání.

Koncept
- Proporce funkcí
Hlavní výhodou kolny pro nové využití je bezprostřední propojení s exteriérem a poměrně velký kompaktní vnitřní prostor. Nároky na velikost obou hlavních funkcí; univerzálního prostoru a skladu se mohou v průběhu času měnit, byla by proto škoda jejich proporce pevně definovat jejich stavebním oddělením příčkou.

- Posuvné dělení
Navrhujeme prostory oddělit posuvnou příčkou. Tento píst umožní variabilní využití prostoru „nafouknutím“ jedné nebo druhé funkce.

- Úložný prostor
Posuvná příčka je zároveň skříní a vytváří úložný prostor pro věci bezprostředně související s univerzálním prostorem, např. skládací židle.

- Propojení
Aby princip pístu fungoval lépe, umožňoval maximální využití i variabilitu prostoru, navrhujeme vytvořit vstupní vrata i na druhé štítové stěně. Posuvná příčko-skříň je rovněž průchodná a dům tak umožňuje více způsobů využití.

- Sklápěcí podkroví
Při nízko položené pozednici, dává otevřený krov prostoru přiměřené proporce. Pevně vestavěné podkroví pro nouzové přespání by celý prostor stísnilo. Navrhujeme proto šest sklápěcích platforem, které mohou fungovat jednotlivě i najednou, ale zároveň umožní zachovat maximálně otevřený prostor.

Návrh
Dům se zatepluje, stěny se rozšiřují a spolu s tím se drobně upravují proporce. Malá okna mají kónická ostění, aby chytila co nejvíce světla.

Uvnitř na podlaze cementová stěrka, stěny bílé, s instalačním výstavním systémem, překližková posuvná příčko-skříň i sklápěcí platformy podkroví.

Místo: Dobročovice
Klient: obce Dobročovice
Autoři: Jakub Chuchlík, projekt ve spolupráci s Tomášem Žákem / Přírodní dům
Status: studie 2018, DUR 2019

Zadání
Studie objektu komunitního centra byla zadána souběžně s územní studií centra obce Dobročovice. Oba dokumenty přímo navazují na vítězný návrh vyzvané architektonické soutěže.
V něm se pro funkci komunitního centra počítalo s využitím stávajícího objektu hasičské zbrojnice. Na základě zpřesněného zadání, stavebně technické i investiční rozvahy, bylo zadání upraveno na novostavbu.
Novostavba komunitního centra bude sloužit jako společenská místnost a zázemí pro obecní akce i jako prostor pro příležitostné individuální aktivity obyvatel.

Idea
Smyslem revitalizace centra obce je zlepšit prostorové uspořádání i architektonické a krajinné řešení tohoto prostranství tak, aby více rozvinulo jeho komunitní i turistické využití.
Dominantou prostoru vymezeného částí původních statků a rybníkem je barokní kaple sv. Isidora.
Objekt komunitního centra by měl vytvořit světský protipól a stát se druhým nejvýznamnějším objektem na návsi. Význam objektu by měl být artikulován jak architektonickou figurou objektu, tak proporcí a zpracováním přilehlého veřejného prostranství.

Koncept
Původní objekt hasičárny je ze stavebně technických, investičních i provozních důvodů navržen k demolici. Pozice novostavby je navržena v opačné orientaci, podélně s potokem a kolmo na rybník, a to ze dvou důvodů; objekt získává štítovou siluetu do prostoru návsi, v panoramatu rybníka a zároveň požadovaný program zvětšuje objem objektu a v původní orientaci by zcela odděloval náves od zadní části s posezením.
Tvar objektu pracuje s přiměřenou výškou prostoru jednotlivých funkcí. Hlavní prostor je vysoký, otevřený do krovu. Směrem k servisním funkcím se střecha snižuje.
Dům jako obecní nábytek. Význam komunitního centra není jen ve vnitřním společném prostoru. Svým objemovým řešením nabízí využití i v době, kdy se uvnitř nevyužívá.

Návrh
Přes expresivní hmotové řešení je objekt provozně i konstrukčně založen na racionální modulové osnově. Provozní schema má organizaci příčných traktů, kde je první trakt věnován kryté venkovní terase, která umožňuje venkovní využití i v případě nepříznivého počasí. Další tři trakty jsou otevřeným univerzálním prostorem, na který navazuje propojený trakt barového zázemí. Poslední trakt slouží jako hygienické a servisní zázemí s přímým vstupem i z exteriéru, což umožňuje jeho samostatné fungování, nezávisle na provozu hlavního sálu. K této vytápěné části je připojen nevytápěný sklad obecního vybavení, jehož šikmé zastřešení zároveň tvoří nepřetržitě přístupný venkovní amfiteátr, který se otáčí směrem k výhledu na rybník. Amfiteátr bude sloužit pro příležitostné obecní akce i jako každodenní možnost posezení s výhledem na rybník.
Konstrukčně je objekt navržen jako dřevostavba s rámovou konstrukcí. Diagonální prvek amfiteátru má v konstrukčním systému funkci příčného zavětrování. Stěny jsou sendvičové, s provětrávanou dřevěnou fasádou. Velkorysá francouzská okna, která prosvětlují celý prostor jsou stíněná posuvnými okenicemi.

Místo: Kuchyňka, Libeň, Praha
Klient: Kuchyňka, z.s.
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková
Status: dokončeno 2016, studie, projekt 2014
Dodavatel: Petr Černohorský / Madera Pura, členové a přátelé komunitní zahrady Kuchyňka

Zahrada
Přicházíme shora, pod námi Pragerovy koleje Matfyzu, brejle v předpolí mostu Barikádníků, Vltava a v dálce Holešovické střechy i věže kostelů Starého města. Výhled na město i přehled o dění na zahradě. Vlevo pod námi je Základna, středobod všech aktivit na zahradě: zázemí pro odložení věcí, prostor pro setkání i hru. Hned pod ní jsou malé záhonky na zachovalých plošinách původní kolonie. Ještě o kousek níže, přibližně uprostřed svahu, je v terénní hraně nenápadně zastrčená bouda na pracovní nářadí. Od ní dolů už se zvedají vyšší stromy jedlého lesa. Dole mezi kmeny probleskují paprsky odražené v malém mokřadu. Napravo pod námi jsou nové terasy s políčky. Klikatá cesta je vykrajuje do trojúhelníků a když se po ní vydáme dolů, najdeme několik tematizovaných zastavení s lavičkou.

Základna
Jednotlivé zadané stavbičky (venkovní kuchyně, klubovna, vyhlídka, dětský prostor) nenavrhujeme odděleně, ale v logické vazbě je spojujeme do jedné. Kromě zjednodušení provozních vazeb a zlevnění pořizovacích nákladů toto spojení vytvoří více než jen součet jednotlivých funkcí. Znásobí totiž možnosti jejich využití. Ideálnímu propojení jednotlivých požadavků předcházel popis jejich vlastností a významu. Vše začalo od společného stolu. orientace stolu Stůl je středem komunitního dění. Orientujeme ho tak, aby každý z dvaceti lidí měl podobný výhled.

Orientace stolu
Stůl je středem komunitního dění. Orientujeme ho tak, aby každý z dvaceti lidí měl podobný výhled.

Klubovna
Pro chladná jara, deštivé letní dny , sychravé podzimy i jako bezpečné zázemí navrhujeme klubovnu o stejné ploše jako venkovní sezení.

Amfiteátr
Pro propojení výškových úrovní navrhujeme široké obytné schodiště, které může sloužit i jako
amfiteátr. Součástí schodiště je i skluzavka pro děti.

Vyhlídka
Spojením všech přání do jednoho objektu, umožníme snadné využití střechy klubovny jako vyhlídky a kapitánského můstku.

Vlajka
Do středu společné paluby navrhujeme stožár s vlajkou.

Místo: ulice Budovatelů, Jablonec nad Nisou
Klient: ArtproProstor, z. s.
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková, projekt ve spolupráci s Projekce Novotný
Status: dokončeno, studie, jednostupňová dokumentace 2015
Dodavatel: Zámečnictví Bičiště, ArtproProstor, z. s. a přátelé

Objekt
Městské lázně, postavené podle projektu Roberta Hemmricha, byly otevřeny v roce 1908, při příležitosti návštěvy císaře Františka Josefa 1. V šedesátých letech 20. století prošla budova nešetrnými stavebními úpravami, při kterých přišla o většinu původních secesních detailů. Monumentalita bazénové haly však zůstala. Od devadesátých let 20.století je budova prázdná.

Aktivita
Spolek ArtproProstor se rozhodl na krásy prostoru upozornit, oprášit stopy jeho někdejší noblesy a otočit k této památce veřejnou pozornost. Členové spolku se dohodli s vlastníkem objektu, statutárním městem Jablonec nad Nisou na zápůjčce. Zorganizovali velký úklid a zformulovali ideu Kulturního prostoru Jablečné lázně.

Návrh
Základním východiskem jednoduchých zásahů je odstranit prostorové bariéry, umožnit využití celé plochy pro různé typy kulturních akcí a zajistit bezpečnost při novém, provizorním užívání.

- amfiteátr
Navržená schodišťová plocha „amfiteátr“ je novou „pochozí hladinou“ a umožňuje tak několik způsobů využití. Plocha má neutrální, kompaktní povrch, který bude čeřený jen „plovoucími“ sedáky.

- zábradlí
Nové zábradlí je z důvodů snadné a levné realizace navrženo z lešenářských trubek. Záměrem přitom bylo přiznat provizorium řešení, ale zároveň tuto estetiku kultivovat jemným detailem výpletu, který má blíže k původní ornamentice objektu.

Místo: Husova ulice, Slavkov u Brna
Klient: Město Slavkov u Brna
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková
Status: soutěžní návrh 2007

Knihovna je instituce, která zprostředkovává kontakt s historií, ale také pomáhá identifikovat přítomnost. Slavkov u Brna je malé město s šesti tisíci obyvateli a téměř osmisetletými dějinami. Nová budova městské knihovny se nachází v dochovaném historické centru, vedle radnice.

Návrh respektuje výškovou a objemovou regulaci památkové zóny, ale zároveň nerezignuje na svou vlastní identitu. Koncept domu je založen na jemném tvarování hmoty, která je definovaná spojnicemi koncových bodů sousedních budov. Dům v uliční frontě tím získává adekvátní předprostor ke své veřejné funkci. Pomyslná spona, která svírá hmotu do potřebného tvaru, je také osou, která dům rozděluje funkčně na část knihovní a servisní. Struktura fasády vypráví příběh o sevření hmoty pomocí perforace různých velikostí.

Místo: Jablonec nad Nisou
Klient: -
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková
Status: ideové návrhy 2013

Jablonec nad Nisou
Jablonec má obrovský potenciál stát se příjemným městem. Jeho silnou stránkou je velkoryse založená urbánní struktura a blízkost okolní krajiny. Slabinou města je dnes nedostatečně využité centrum plné proluk a prázdných budov. Společenský statut centra se navíc snižuje spolu s rostoucím zájmem o výstavbu na okraji a ve volné krajině, podporované i konceptem nového územního plánu. Proti této krátkozraké koncepci rozvoje nabízíme otevřenou řadu akupunkturních zásahů. Míst, která zastupují důležitá témata veřejného prostoru města: pěší a cyklistické propojení, plácky na nároží, které zpomalují dopravní tok a pomáhají okolním obchodům nebo místa kolem řeky, která čekají na probuzení. Věříme, že péče o veřejný prostor pomůže proměnit život ve městě a obrátit pozornost zpátky k jeho centru. To se tak zase může stát celodenně živým místem, prestižní adresou pro bydlení i lukrativním místem pro obchody.

Palackého alej
Palackého ulice spojuje sídliště Mšeno s centrem města. Proměňme tuto širokou asfaltovou plochu v promenádu se stromořadím, které dá cestě rytmus, pěším stín korun stromů a cyklistům bezpečí.

Lázeňská třída
Prostor mezi Městskými lázněmi a Obchodní školou tvoří dílčí technická opatření: svodidla, oddělené těleso tramvajových kolejí, zbytkový trávník… Navrhujeme místo nově artikulovat jako důstojný předprostor významných budov i jako součást komunikační osy.

Plácek s lavičkou
Roh Smetanovy a Jungmanovy ulice leží sto metrů od radnice a přesto působí dojmem přehlíženého předměstí. Měl by tu stát dům, ale dokud tu nebude, vraťme místu alespoň kultivovaný městských charakter, tématizujme zkosený roh lavičkou a plot parkoviště použijme jako treláž pro popínavé rostliny.

Plácek se stromem
Křižovatka ulic Podhorské a Smetanovy se rozlévá do široké asfaltové plochy, cyklisté jsou vrženi do proudu aut a chodci troskotají na nároží. Věnujme automobilům jen tolik, kolik potřebují. Zbytek prostoru můžou využívat ostatní.

Park kolem Nisy
Jablonec je nad Nisou, ale lepší by bylo, kdyby byl kolem Nisy. Místa kolem řeky čekají na probuzení. Nabízejí poetická zastavení i pohodlné pěší a cyklistické zkratky.

Nisa v Parku
Nisa teče kolem parku, za plotem, v hlubokém korytě. Navrhujeme připojit řeku k parku, odstranit plot a umožnit přístup k vodě. Široké pobytové schody oživí tmavý kout.

Anenské náměstí
Anenské náměstí není náměstí. Tvoří ho rušná ulice, parčík a parkoviště. Obchody nefungují, byty jsou prázdné. Vytvořme místo, kde je příjemně. Bude to mít pozitivní vliv na dopravní situaci, obchodníky i obyvatele.

Galerie Kaplička
Kaplička ve Mšeně je přehlíženou a obklíčenou památkou na staré Mšeno. Pokusme se napravovat diskontinuitu sudetských měst a vytvořme z ní místo setkávání.

Místo: Vodňany, ulice Mlýnská
Klient: město Vodňany
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková
Status: studie, prováděcí dokumentace 2013

Vodňany obnovují a doplňují svůj nábytek ve veřejném prostoru. Znovu se přemýšlí nad každou lavičkou, její podobou, polohou i orientací, aby místa k pobývání a odpočinku fungovala s přirozenou samozřejmostí a využívala kvalit svého prostředí. Kromě různých druhů laviček, které nenápadně oživují ulice a prostranství města, by mělo vzniknout také městské molo na mlýnském náhonu, které dotvoří malebný prostor jihočeských Benátek u Jánského mostu.

Nábřeží mlýnského náhonu je v současnosti orientováno do ulice. Vysoký břeh a zábradlí brání přímému kontaktu s vodou a nepodporuje přirozený vizuální vztah obou břehů. Dřevěné molo orientaci obrací a jeho výškové rozdělení umožňuje přístup k vodě. Stupně mají pohodlnou výšku na sezení a umí fungovat například jako hlediště pro divadlo, které se odehrává na druhém břehu. Vzniká tak malý městský amfiteátr pro každodenní pobývání i slavnostní události.

Zalomení regulovaného koryta je využito a podpořeno ve formálním i konstrukčním principu mola. Jednoduchý obdélný tvar rozděluje zalomená linie břehu, která stlačuje a roztahuje mezery dřevěných latí. Díky tomu molem na krajích prorůstají traviny a ve středu je mezi latěmi vidět voda.

Místo: -
Klient: Soukromá osoba
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková, projekt ve spolupráci s API studio s.r.o.
Status: Studie 2013, dokumentace pro stavební povolení 2014

Objekt
Malá obec s dlouhou historií, v prudkém svahu s výhledem do údolí. Malebná tradiční stavba stavba z režného zdiva s dřevěnou věžičkou, bývalá požární zbrojnice.

Zadáním byl návrh přestavby zbrojnice na malý samoobslužný pivovar. Úkolem tedy bylo vytvořit prostor pro vaření piva, posezení, místo pro přespání deseti lidí a potřebné zázemí.

Koncept
— Očista
Navrhujeme odstranit novější přístavby i úpravy a lépe tak nechat vyznít historickou podobu objektu.

— Vnější prostory
Odstraněním přístřešku získáme venkovní prostor s jihozápadním prosluněním v jedné úrovni s přízemím objektu. Boční prostor na východní straně zbrojnice by bylo vhodné využít pro parkovací stání.

— Vložené prostory
Abychom zachovali patinu fasády a tím celý charakter zbrojnice, nezateplujeme dům zvenčí, ale vkládáme samostatně izolovaný objekt dovnitř. Ten má tři trakty, krajní jsou stejně velké pro denní a večerní program, střední je servisní.

— Propojení se zahradou
Pro dobré propojení domu se zahradou navrhuje vytvořit z obou hlavních prostorů v přízemí nové vstupy na zahradu.

— Propojení podlaží
Abychom propojili jednotlivá podlaží a nezabrali cennou podlažní plochu uvnitř, navrhujeme připojit k věžičce nové točité schodiště.

— Soukromí v podkroví
Přes omezené prostorové možnosti, navrhujeme v podkroví čtyři oddělené pokojíky s dvojpostelí.

— Samostatný sklípek
Sklep pro zrání piva a další potřebné prostory navrhujeme tak, aby umožňovali bezbariérový přístup. Nemusí se tedy se sudem po schodech, dřevník, kola i lyže jsou po ruce a ze sauny se skáče přímo do sněhu.

Návrh
Díky zvolenému principu vnitřního zateplení zachováme patinu původních cihel. Na východní fasádě navrhujeme vrátit úzká okna; na severu, směrem k zahradě navrhujeme dva nové vstupy. Na střeše je navrženo šest malých oken, tzv. býčích ok. Cihlová fasáda by měla být na závěr úprav přetřena jednou barvou. Ve vnitřní izolační stěně budou i nové izolační výplně otvorů, proto vrata na jižní fasádě budou sloužit jen jako velké okenice. Největším zásahem do podoby zbrojnice je nové schodiště. Navrhujeme ho materiálově propojit s věžičkou. Plynulé napojení dřevěné prkenné fasády vytvoří elastický dojem, že schodiště z věžičky vyrůstá.

Samostatný sklípek je z větší části zakopán pod zemí a projevuje se jen jedinou, východní fasádou. Ta je navržena z dřevěných latí tak, aby jednotným povrchem kryla pevné, prosklené nebo prázdné části fasády.

místo: Podhorská ulice, Jablonec nad Nisou
klient: Preciosa a.s.
autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková
status: návrh a dokumentace 2014

Zadání
Zadáním byl návrh barevného řešení průčelí dvou domů v městské památkové zóně. Neorenesanční fasáda domu z konce 19. století od stavitele Emiliana Herbiga a secesní fasáda domu, navržená architektem Robertem Hemrichem v rámci přestavby objektu v roce 1900. Druhý z domů je nemovitou kulturní památkou.

Kontext
Městská památková zóna Statutárního města Jablonec nad Nisou dnes nestanovuje regulativ pro barevná řešení průčelí domů. Výběr barvy je tedy vždy závislý na individuální dohodě stavebníka s pracovníky státní památkové péče při schvalovacím procesu.
Vzhledem ke smyslu městské památkové zóny, jako uceleného souboru, jsme k úkolu přistoupili s ohledem na sousední objekty v ulici a pokusili se navrhnout metodu, která by se mohla uplatňovat pro řadové objekty v uliční frontě, jejichž význam nepřevyšuje ostatní zástavbu. Barevnost jednotlivých objektů je vyvozována z „barevného kódu ulice“.

Návrh
V návaznosti na vytvořený barevný kód ulice jsme pro každý z domů navrhli škálu pěti barevných odstínů, z nichž bude na základě fyzického vzorku vybrán výsledný odstín.
Z rešerše původních plánů a historických fotografií, jsme usoudili, že barevnost fasády spíše nesledovala strukturální členění ani ornamentální výzdobu a plasticita byla tvořena jen stínem s ohledem na hrubost struktury. Toto řešení přijímáme. Obě fasády jsou jednobarevné, pouze s odlišením soklu, v tónu o dva stupně tmavším.   

Místo: Lhotka, Praha
Klient: soukromá osoba
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková, Barbora Jandová
Status: soutěžní návrh 2017

Parcela v pražské Lhotce leží mezi rodinnými domy a paneláky. Jak zde bydlet a jak si bydlení vymezit? Podmínkou domova je možnost soukromí a intimity. Prostory domu jsou organizovány ve vrstvách. Každá vrstva je vymezena slupkou. Čím větší potřeba oddělení, tím tlustší slupka. Mezi slupkami jsou skuliny, kterými prostor plynule přechází z vrstvy do vrstvy.    

Místo: Strahov, Praha
Klient: Hlavní město Praha
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková
Status: soutěžní návrh 2008, koncepční studie konverze stadionu 2009
Ocenění: nejvyšší ocenění v urbanistické ideové soutěži

Strahov

Strahovský ostroh je svou topografií i historickým vývojem předurčen k jisté míře izolovanosti. Má sílu i polohu metropolitního poloostrovu obtékaného parky a v rámci městské struktury tradici neobyčejnosti. Prostorově i funkčně však Strahov není kompaktním pojmem, ale slepencem odlišných a velmi specifických entit.  

Masarykův stadion je těžkým závažím vytaženým na nejvyšší pražský kopec. Jeho ochrana je založená na úctě ke sportovcům, kteří ho sem dostali a naší bezradnosti co si s ním teď počít. Jeho architektonický význam spočívá v prostoru, který zabírá, v unikátním prázdnu, které chrání.

Studentské koleje jsou autonomním ghettem, nepřetržitě kříšeným místem dožívající struktury. Jsou v ideální poloze vůči školám a na až dráždivě lukrativních pozemcích vůči městu.

Sportovní areál je téměř symbolicky hierarchickým sledem rekreačních a vrcholových sportovišť, který má zároveň lokální i celoměstský význam.

Návrh transformace

Projekt transformace dává Strahovu druhý život. Je založen na esenciálních kvalitách jednotlivých částí řešeného území a není proto scénářem pro olympijské divadlo, ale spíše regenerující masáží zatuhlého svalu města. Koncept transformace je složen ze tří oživujících kroků.

— využití

Odpověď na otázku budoucnosti Masarykova stadionu nacházíme ve velikosti jeho prostoru a jednoznačnosti jeho hranic. Do prstence tribun vkládáme prstenec studentských kolejí. Kapacitně rovnocenné ubytování vytváří vlastní uzavřené město s bohatým potenciálem vnitřního života. Prázdnota a její rozměr je zde uchráněnou kvalitou, prostorem možností.

Vnější obvod Masarykova stadionu by se měl stát místem koncentrace veřejných funkcí pro celé regenerované území. Měly by zde být umístěny obchody, kluby, restaurace a sportovní zařízení.

— zahuštění

Uvolněný prostor v cípu Strahovského ostrohu zastavujme hustou obytnou zástavbou. Ta začleňuje Strahov funkčně do městské struktury a zároveň nastoluje určitou rovnováhu mezi prázdným a zastavěným územím.

Dopravní obslužnost obytné čtvrti o velikosti zhruba sto padesáti tisíc metrů čtverečných je možná jen z jedné strany. Tuto izolovanost jsme se rozhodli podpořit, automobily od obytné čtvrti zcela separovat a využít tak kvalit urbanistického fenoménu města bez aut. Použitý urbánní rastr je autentickou strukturou benátského centra a má sloužit jen jako explicitní příklad.

Konkrétní struktura nové zástavby by se stala předmětem dalších studií. Měla by však být řízená stejnými pravidly: nízké husté zástavby typologicky hybridních kříženců městského bydlení a rodinného domu, s bezprostřední blízkostí dětských plácků a malých náměstí.

Výškově určuje podobu nové zástavby princip dotvarování strahovského kopce. Tento princip vytváří zároveň prostor pro dostatečné množství parkovacích ploch.

— doplnění

Sportovní areál v jeho hierarchii doplňujeme o velký fotbalový stadion. Jeho návrh je stejně jako návrh obytné čtvrti řízen principem dotvarování náhorní plošiny v linii kopce. Podobně jako Masarykův, měl by se i fotbalový stadion stát důležitým bodem nového lokálního centra, proto jsou v jeho jižním parteru situovány funkce občanské vybavenosti.

Zbylou část sportovišť sportovního areálu ponecháváme ve stávajícím stavu a navrhujeme pouze architektonickou kultivaci prostředí.  

Místo: Dobročovice
Klient: obce Dobročovice
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková, Marie Gelová, Květoslav Syrový
Status: vyzvaná soutěž 2017, územní studie 2018

VÝCHODISKA
Dobročovice nejsou město a náves není náměstí. Na náves patří traktor i svatba, je to setnice, ve které se dělá všechno... Co všechno se tam, ale dnes dělá? Existuje něco, co by se zde dělat mohlo, mělo a chtělo, ale vlastní prostorové uspořádání to neumožňuje? Nestačilo by jen „uklidit?“

Na historických fotografiích je prostor vymezen reprezentativními fasádami statků. Náves je přehledná, prostorná a všemi směry průchozí. V tomto společném prostoru je vertikála kaple sv. Ignáce a horizontála rybníka. Život se odehrává ve srozumitelných hranicích. Je možné tento stav rekonstruovat?

Většina statků zmizela. Přestavby odstranily hrdost, ruiny otevřely hranice a znejasnily chápání prostoru. Ten se dál ztrácí v nekoordinovaném vrstvení dílčích opatření. Změnila se organizace společnosti i způsob hospodaření. Celý roční rozpočet obce je přibližně 3,5mil Kč. Investice potřebná pro obnovu základních prostorových principů původního uspořádání převyšuje tuto sumu o několik řádů. Kdo a pro koho tuto investici vynaloží?

Východiskem návrhu je náves jako sousedský komunitní prostor, který nečeká na dostavbu hranic a předkládá sadu dílčích úprav, které nejsou vzájemně podmíněny, lze je realizovat samostatně, ale dohromady tvoří nový kompaktní celek. Ten by měl umožnit nejen pohodlnější každodenní fungování, ale především svou pestrostí a atraktivitou vést k dlouhodobějšímu pobývání. Více pobytu v tomto veřejném prostoru přinese nejen více setkání a potenciálně lepších sousedských vazeb i lepší přirozenou kontrolu místa, ale také povede k větší identifikaci s prostředím a zájmu o něj.

PROSTOROVÁ KONCEPCE
Řešený prostor je složen ze tří částí: prostor kolem kaple, prostor kolem komunitního centra (hasičárny), prostor kolem rybníku. Jestliže je cílem kultivace těchto prostranství podpora komunity, považujeme za nutné tyto prostory co nejlépe propojit, zároveň však také posílit jejich specifické charaktery.

Propojení návsi
Klíčem ke skutečnému propojení oddělených částí návsi je zásah do krajské komunikace, který zajistí:
*zklidnění dopravy
*bezpečné pěší vazby
*vizuální propojení

Prostor kolem kaple
Kaple sv. Ignáce je nejsilnějším bodem návsi, také proto nyní magnetizuje do své těsné blízkosti většinu aktivit, vegetace i mobiliáře. Návrh ÚSDBR tento parkový prostor provzdušňuje a rozšiřuje.

Náves přišla o své původní prostorové hranice, definované štíty statků. Návrh pomáhá zpevnit lem prostoru liniovým stromořadím hlohů.

Prostor za kaplí je zpevněn, v ploše nezbytné pro otáčení autobusu a zemědělské techniky. Může tak nadále sloužit i pro příležitostné společenské akce, jako je pouť apod.

Prostor kolem komunitního centra
Objem novostavby komunitního centra je koncipován jako velký nábytek společného prostoru. Amfiteátrové schodiště severovýchodní fasády umožňuje posezení s výhledem na rybník. Zároveň přitom bude stíněné nově navrženou Lípou republiky. Toto nové centrum společenského života obce je navrženo tak, aby vytvářelo charakteristickou, ale zároveň pokorně venkovskou figuru. Nově vymezené prostranství je zároveň přímo propojené se stávajícím „posezením za hasičárnou“.

Prostor kolem rybníku
Tvar rybníku, velikost a charakter břehů je nově navržen v projektu revitalizace rybníku, který byl v návaznosti na rozpracovaný koncept územní studie aktualizován.

Do řešení svahování břehů byla doplněna mlatová cesta, aby bylo možné rybník obejít. Do východní a severní části vodní plochy bylo doplněno litorální pásmo. Břeh u zastávky je lemován podlouhlým molem, z prostoru u komunitního centra vede dlouhé molo do otevřené vodní plochy. Procházka kolem rybníka tak nabídne různé atmosféry, průhledy a zážitky. V části s vysokým rákosem a travou jsou navržena menší mola pro rybáře, intimní výhled nebo krmení kačen.

Místo: Kosárkovo nábřeří, Praha
Klient: -
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková
Status: idea 2011

cesta
Na kole, po nábřeží, proti proudu. Jedeme po chodníku, protože na silnici se nedá povídat, tam se musí jet, jinak překážíš. Chodník je úzký a ještě jsou v něm lampy, ale nechodí tu moc lidí, tak to jde. Mohli by ho roztáhnout nad řeku, zasadit nějaké stromy, ať je stín a udělat z toho příjemnou cestu z Holešovic až na Malou stranu. Jedeme a koukáme na budovy ministerstev na druhém břehu. Roith, Engel, Fanta s kupolí… to byla velkorysá vize vystavět důležité instituce podél Vltavy. Objíždíme oplocený areál klubu, ve kterém jsme nikdy nebyli a boční ulicí se vracíme zpátky k řece. U vjezdu stojí policie a kontroluje auta. Tady za tím vysokým křovím sídlí vláda, ale chodí se tam z druhé strany od silnice. Projíždíme úzkým pruhem mezi zaparkovanými auty. Za nimi se dá sejít až k vodě, tak zastavujeme. Voda se třpytí, koukáme na druhý břeh: právnická, Rudolfinum, umprumka… sedět se tu nedá, břeh je prudký a klouže to. Škrábem se zpátky na ulici. Zpoza křoví místy prosvítá barokní fasáda Strakovky. Prolezeme až k plotu její zahrady.„Úřad vlády, vstup zakázán“ říká cedule každých deset metrů. Kafkova Praha. Je to dědictví, stejně jako ten dům. Typologie a organizace funkcí odpovídá době, kdy byla řeka vnímána jen jako utilitární prvek města. Forma a charakter prostoru pochází z doby, kdy nebylo potřeba komunikovat vládní rozhodnutí s veřejností. Jdeme podél plotu a prohlížíme si celý ten schovaný prostor. Působí reprezentativně, ale co reprezentuje? Demokratickou vládu nebo aristokracii? Vytváří dostatečný prostor pro dialog? Přináší nějakou kvalitu životu ve městě? Má kvalita fyzického prostředí a symbolický význam budov vliv na politickou kulturu a společenské klima?

směr
Stojíme mezi křovím a plotem. Vláda je opačně. Leží na exkluzivním místě na nábřeží, ale k řece je otočena zády. Působí aristokratickým dojmem, ale má reprezentovat demokracii. Zkusme vládu otočit. Ne jako revoluci, ale jako iniciaci. Jako symbolické gesto i praktický krok. Vytvořme nový městský prostor pro komunikaci vlády s veřejností. Prostor pro výstavy, happeningy, kampaně, debaty nebo jen příjemné sezení u vody. Mělo by tu být informační centrum vlády dostupné novinářům i školním výpravám a kavárna nebo restaurace, kde se dá diskutovat i nadávat. Zkusme kvalitou fyzického prostředí kultivovat prostředí společenské.    

Místo: Mírové náměstí, Jablonec nad Nisou
Klient: knihkupectví Serius
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková
Status: dokončeno 2012, studie, jednostupňová dokumentace 2011
Dodavatel: stavební práce Inexit s.r.o., truhlářské práce Michal Knespl, zámečnické práce Pobozam s.r.o., osvětlení Patriot s.r.o., malířské a dokončovací práce Serius, IUCH a přátelé 

Živé kulturní místo v centru Jablonce. Obchod s knihami, které prošly rukama knihkupce. Místo, kde si člověk vybírá knihu v příjemné atmosféře při posezení s kávou. Večery autorského čtení, přednášky a besedy.. Dům leží v městské památkové zóně a sám je zapsán jako nemovitá kulturní památka. Byl postaven podle plánů Roberta Hemricha v letech 1908-1911 ve stylu pozdní geometrické secese.

Dům nemá obchodní parter. Původní utilitární využití suterénu vedlo ke kompozičnímu oddělení této části od dekorované fasády a vytvoření jakéhosi převýšeného soklu. Přestavba původního sklepu na restauraci v roce 2000 umožnila komerční využití. Z architektonického hlediska však pouze „obydlela“ sokl, ale nevytvořila parter.
Návrh akcentuje podlaží přístupné z ulice a usazuje dům k chodníku, nikoli na sokl. Zvolený grafický motiv připomíná knihy v policích, čímž reprezentuje dění uvnitř, zároveň je však dostatečně abstraktní, aby se provázal s geometrickými ornamenty historické fasády. Rytmus horizontálních linií navazuje na bosáž v prvním patře, krátké vertikální linky dávají novému parteru soudobý ornament.
Kde začíná příběh nového knihkupectví? Tam kde ho opustila hospoda? Pro autentický příběh nového knihkupectví se vraťme ještě kousek zpět, k architektonické i stavební podstatě prostoru. Odstraníme-li stylové dekorace a provozní úpravy restaurace, získáme čistý obdélníkový prostor s pódiem v čele.
Podélnou orientaci prostoru podporujeme protažením vstupních schodů na celou šířku místnosti. Vzniká tak klidný úvod, prostor s výhledem na celý obchod, místo pro rozmyšlení i pro kočárky. Vstupní schody tak tvoří odpověď stávajícímu pódiu v čele prostoru a při velké návštěvnosti umožní výhled i lidem sedícím vzadu.
Tvář knihkupectví tvoří knihy. Neutrální regály objíždějí místnost kolem dokola a umožňují tak doslova „vytapetovat“ knihami. Díky tomuto řešení zůstává střed místnosti volný pro různé typy uspořádání: od akcentovaných stolů s knižními novinkami,přes kavárenskou úpravu až po přednáškové sezení. 

Místo: Vodňany
Klient: město Vodňany
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková
Spoluautoři: autoři vizuálního stylu města - Štěpán Malovec, Jaromír Hárovník, Ondřej Šorm
Status: dokončena 2.etapa obnovy 2014, koncepce a návrh 2013 
Dodavatel: Libor Čajan, Vodňany

Projekt obnovy vodňanského mobiliáře byl zahájen pasportem současných laviček a analýzou charakterů veřejných prostranství jako podklad pro jejich nové umísťování. Na základě této analýzy bylo město rozděleno do deseti částí, pro které byly vytvořeny zvláštní dotazníky, které zjišťovali konkrétní požadavky, přání a postřehy obyvatel. Pro úvahy o podobně a charakteru nových laviček bylo důležité kde lavičky stojí a komu slouží. Samotný návrh lavičky si stanovil čtyři východiska:

- měla by vyhovět odlišným charakterům míst i činnostem

- měla by být rozpoznatelná a na první pohled z jedné rodiny

- měla by být slušná, neokázalá a samozřejmá

- měli by jí umět vyrobit místní řemeslníci

Vznikla proto otevřená rodina vodňanských laviček:
seslička, židlovička, křeslovička, dvojlavička, molovička, stolovička...

Místo: Zátiší, Vodňany
Klient: Město Vodňany
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková
Status: dokončeno 2012
Ocenění: Grand Prix architektů – Národní cena za architekturu, cena v kategorii drobná architektura
Dodavatel: IUCH a přátelé: Jakub Doubner, Dana Rundová, Žofie Rajmanová, Oskar Kubica, Kamila Havlínová, Pavel Janšta, Jiří Janšta, David Pavlišta, Alena Vlachová, hlavní organizátor Jan Vlach a další účastníci dílny.

Na kraji Vodňan, za rybníky a malou kapličkou u rozcestí je starý lesopark Zátiší. Pozapomenutý kus krajiny, který kdysi sloužil jako cíl vycházek a městské korzo. Torza laviček tu pamatují první milostné schůzky našich dědů a babiček.

Vraťme se novou cestou do starých míst. Probuďme lavičku z trnitých keřů, dejme ji nový, širší sedák a ulehněme na ni. Vykročme za hranu příkrého srázu; do korun stromů, k vyhlídce pro dva, kde šumí listí, probleskuje slunce a v dálce za rybníky je vidět věž kostela. Rozdělení vyhlídky do dvou konců bude začátkem nových příběhů.

Vyhlídka pro dva vznikla v rámci letní dílny re:vodňany v Zátiší 2012, kterou inicioval místostarosta Vodňan Pavel Janšta. Jejím smyslem bylo probudit zarostlá místa a s nimi svázané vzpomínky. Dlouhodobým cílem je pak proměnou Zátiší provázat město s rybářskými školami v sousedství a znovu tím připojit k městu vodňanskou rybniční soustavu.

Vznik i případný zánik objektů, které tu během letní dílny architekti a sochaři vytvořili, je spojen se snahou upřít pozornost vodňanských k Zátiší a dokázat, že má smysl investovat do celkového plánu obnovy lesoparku.

Konstrukce vyhlídky je navržena tak, aby ji s občasnou pomocí několika přátel postavili dva lidé za dva týdny.

Detail zábradlí a rytmus dřevěných prvků je volen tak, aby zadržel zvídavé děti, ale propustil nízké slunce a tetelivé stíny listů okolních stromů.

Místo: Rýnovice, Jablonec nad Nisou
Klient: LIGUM spol. s r.o.
Autoři: Jakub Chuchlík, Jakub Dobner, Barbora Jandová, Vojtěch Beran
Status: studie 2017

Zadání
Předmětem zadání byl návrh nové výrobní a administrativní haly společnosti Ligum v průmyslové části Rýnovic v Jablonci nad Nisou.

Převýšení pozemku
S ohledem na stanovenou dopravní koncepci nového areálu a napojení navržené haly, je rozdíl převýšení pozemku cca 7m.

Tvar a pozice hmoty domu
Hodnotou polohy nové haly je kromě napojení na stávající areál také pozice u hlavní komunikace. Tuto výhodu je nutné využít a novostavbu koncipovat jako dům v ulici, nikoli pod silnicí.
Tím je stanovena minimální výška hmoty směrem k ulici. Naopak směrem do areálu je žádoucí
držet objekt pouze na nejnutnější užitné výšce. Tato východiska modelují objekt s pultovou střechou.

Reprezentace a prostorová organizace
V návaznosti na tvar hlavní ulice a pozici na nároží, se hmota domu zalamujeme na hraně výrobní a administrativní části, což akcentuje nároží.

Prosvětlení a hmotové členění
Pro optimální a rovnoměrné prosvětlení výrobních prostorů a také pro architektonické členění dlouhé hmoty domu je pultová střecha rozřezána pilovými světlíky.

Místo: Horní náměstí, Jablonec nad Nisou
Autoři a organizátoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková, David Pavlišta, Jan Kadlas
Kurátorka: Karolína Jirkalová
Status: realizace 2013
Dodavatel: Tomáš Foltýn / Foltýnek & His Melody Boys

Výstava Městské zásahy Jablonec nad Nisou 2013 byla vyvrcholením více než ročního projektu, jehož cílem bylo nabídnout městu širokou škálu malých návrhů na velká zlepšení veřejného prostoru. Koncept a formát vytvořili v roce 2008 slovenští architekti Matúš Vallo a Oliver Sadovský a po Bratislavské premiéře proběhla akce s úspěchem i v Praze, Brně a Košicích. Principem je otevřená výzva architektům, aby se svými zásahy aktivně zapojili do diskuze o kvalitě veřejného prostoru města.

V Jablonci se do akce zapojilo 25 architektonických týmů z celé republiky , kteří vytvořili 40 malých návrhů na zlepšení veřejného prostoru Jablonce. Ze své podstaty je akce netříděným sběrem nápadů a přístupů. Role kurátorky byla proto spíše v moderování diskuze, kterou jednotlivé návrhy vyvolávali. Každý ze 40 výstavních panelů byl proto doplněn její otázkou.

Výstava o možnostech zlepšení veřejného prostoru měla sama ambici svým umístěním a instalací poukázat na problematické místo a alespoň po dobu výstavy jej oživit. Proto jsme si vybrali Horní náměstí, které je doslova mozaikou nedokončených řešení a přes neobyčejný potenciál prostorové konfigurace funguje pouze jako parkoviště.

Pro instalaci výstavy jsme vybrali dominantní, byť dnes potlačené místo náměstí v předpolí kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova od architekta Josefa Zasche. V rozlehlých dimenzích náměstí jsme tak získali velkolepé pozadí. Zároveň místo nebylo ani v konfliktu s dopravním řešením parkovací plochy. Abychom důstojně obsadili přiměřenou plochu a výstava proporčně obstála v měřítku náměstí, navrhli jsme instalaci složenou z osmi trojúhelníkových hranolů. Hranoly byly vytvořeny vždy ze tří betonářských, voděodolných překližek, které svou barevností ladili s keramickým obkladem kostela.    

místo: Loučná nad Nisou
klient: soukromá osoba
autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková
status: realizace 2016, návrh 2014
dodavatel: Tomáš Foltýn / Foltýnek & His Melody Boys, Bistro Široká

Zahradní domek se sluneční lázní není jen kůlnou na nářadí a zahradní nábytek, ale i rodinným lehátkem a palubou na hraní. Jeho polohu určila zřetelná hrana terénního zlomu, který umožňuje přirozené využití střechy. Jeho hmotu tvarovalo setkání obou hlavních funkcí: dole užitné a nahoře rekreační. Jeho výraz odráží společnou zálibu architektů a stavebníků - lodě.

Místo: Na Ptáčkovně, Písek
Klient: Sladovna Písek – Galerie
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková
Status: dokončeno 2013
Dodavatel: IUCH s podporou Víta Krajčoviče

Cesta kolem města
Po žluté kolem hřbitova až k Ptáčkovně, tam co býval motorest a taky nevěstinec a před ním zájezdní hostinec. Cesta je dost zarostlá, místy mizí. Tam, kde se protíná se silnicí, zastavujeme.

Plechová zastávka
Stará orezlá zastávka na kraji města. Plakáty na disco přes vlnitý plech. Zastávka na znamení, autobusy většinou jen projíždějí. Aut tu staví dost; nakouknout do mapy, zatelefonovat, zkontrolovat přívěs, posvačit nebo vymočit. Vymočit za orezlou zastávku.

Zarostlý hájek
Za zastávkou je březový hájek, palouk, zapadající slunce a výhled na Písek. Co takhle sundat plech. Jen na zkoušku, jaké to bude, když pustíme nízké paprsky až k silnici a řidiče i s rodinkou do hájku k břízám.

Propojení
Stačí trochu pročistit křoví. Prořezat větve, nechat koruny a chce se tu pobývat. Dřevěné molo je pozvánkou na rozhraní; zastřešené z jedné strany plechem, z druhé korunami mladých javorů. Listy šumí, auta vrčí.

Činnosti
Užijme si to tu. Koukneme do mapy, tady na stole. Vyndáme svačinu a sedneme na lavici; klid a mihotání stínů na dřevěném molu. Děti se hádají o houpačku. Vždyť se tam můžou vystřídat, nikam nespěcháme.

Označení
Jak se to tu jmenuje? Tady to je napsané: Na Ptáčkovně.

Na Ptáčkovně
Úprava zastávky Na Ptáčkově vznikla v rámci dřevěného sympozia Písek 2013. Zastávku jako místo a téma našeho příspěvku k této akci jsme vybrali ze dvou důvodů: jednak se nám líbila představa oživení místa na rozhraní města a krajina, na křižovatce pomalých a rychlých cest a zároveň jsme obnovu něčeho existujícího považovali za rozumné využití naší síly i svěřeného materiálu. Realizace nám ve dvou lidech trvala sedm intenzivních dní. Odstranili jsme zadní trapézový plech; vyčistili a prořezali prostor za ním; obrousili kovovou konstrukci a znovu jsme ji natřeli; ze smrkového dřeva vytvořili molo, kterým prorůstají malé javory; k příjemnému pobývání jsme vytvořili lavici, stůl a houpačku; aby uměl místo každý pojmenovat, napsali jsme mu jméno na čelo velkými písmeny.