Místo: Pod Kynastem, Jablonec nad Nisou
Klient: soukromá osoba
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková
Status: studie 2011, vydané územní rozhodnutí 2012,
dokumentace ke stavebnímu povolení 2012

Místo
Na okraji města, úzkou klikatou uličkou stoupáme do kopce. Bývala tu lipová alej, zůstaly tu po ní široké pařezy. Kolem cesty jsou původní chalupy i nové domy. Stoupáme a blížíme se k rozcestí. K místu, kde člověk chce zastavit a odpočinout si, posedět a těšit se výhledem na kus Jablonce i na Ještěd. Zde má stát dům, který toto místo nezničí, ale posílí.

Téma
Jak stavět rodinný dům v místě, kde by člověk čekal kapličku nebo boží muka? Jak stavět rodinný dům v místě, které nikdy nebylo zastavěno a ve své přírodní podobě je zažitou součástí reliéfu krajiny? Jak stavět rodinný dům v místě, kam si lidé z okolí zvykli chodit posedět a opékat buřty? Jak vytvořit intimní soukromé prostředí, pevný dům pro rodinu a zároveň zachovat co nejvíce ze současných kvalit pozemku?

Koncept
Tvar a poloha domu vytváří celou škálu charakterů jednotlivých míst a čitelně určuje míru intimity. Využívá přitom žulové skalky, která vytváří na pozemku výškový rozdíl jednoho podlaží a dělí ho na dvě části.

— Schovaná zahrada
Jihovýchodně orientovanou náručí dům objímá horní část pozemku a vytváří schovanou soukromou zahradu.

— Výhled na přídi
Dům pozvolna vyrůstá z terénu. Svým obyvatelům tak nabízí přístup na střechu, zelenou palubu v korunách stromů, kapitánský můstek s výhledem do údolí.

— Posezení na rozcestí
Nové vymezení prostoru rozcestí vytváří poloveřejné místo s vyhlídkou. Lavice na hraně pozemku otáčí pozornost k výhledu do údolí a vytváří prostor pro nezávazné setkání se sousedy a kolemjdoucími.

Návrh
Stojíme na rozcestí. Před námi lavice a břízky, za nimi dřevěný měkce zaoblený dům. Leží na žulové skalce a vyvalených balvanech. Žádný plot, podobně jako u staré chalupy pod rozcestím. Pokračujeme ještě kousek do kopce podél domu. Těsně před tím, než dům sroste s terénem je vjezd do garáže, skrytý prostor pro odpad a vstupní dveře s lavicí.

Vstoupíme a jsme v zádveří. Vlevo jsou dveře do garáže, tam už se netopí, proto je na konci domu. Před námi jsou dveře do zkušebny a ty vpravo, nejblíže k nám vedou do obytné části; podél stěny kuchyňská linka, jídelna, průhled do zahrady. Na terase je stůl a židle. Sedíme v jídelně a prohlížíme si prostor. Před námi je vějíř schodů. Tři široké platformy vytvářejí rodinný amfiteátr, směřují ke krbu a frázují obytný prostor. Za posledním stupněm je soukromá část domu, která se dá oddělit posuvnými dveřmi. Otevřeme je a ocitneme se v dlouhém prostoru. Hned za krbem je válenda, na kterou navazuje dlouhý stůl přes celou místnost. Nad stolem je dlouhé okno s výhledem do zahrady. Napravo jsou úložné prostory a v nich schované vstupy do pokojů. Na konci prostoru můžeme vyběhnout ven na zahradu, bez postřehnutí se octnout na střeše a vystoupat až k jejímu okraji. Kde je stejné síťové zábradlí jako na jachtě, listí bříz šumí jako moře a příď míří na maják na horizontu.