Místo: Pardubičky, Pardubice
Klient: Statutární město Pardubice
Autoři: Jakub Chuchlík, Jakub Doubner
Status: soutěžní návrh 2016

Význam místa
Kulturní památky „zaniklé město Pardubičky, archeologické stopy“ je místem nejstaršího doloženého osídlení Pardubic. Nejstarší nálezy se datují do počátku 13. století, kdy zde stála ves a původní kostel sv. Jiljí se hřbitovem. V polovině 13. století je doložen příchod řádu Cyriaků, kteří zde vystavěli kostel sv. Bartoloměje a na počátku 14. století založili kamenný klášter. Roku 1421 zanikly oba kostely i klášter. Na přelomu 15. a 16. století byl vystavěn nový kostel sv. Jiljí a zvonice.

Izolace a bariéra
Archeologického naleziště leží v sevřené poloze mezi rušnou komunikací, areálem školy, hřbitovem a terénní hranou nad nivou Chrudimky. Celé území je dnes oploceno a namísto historického těžiště této lokality vytváří prostorovou bariéru.

Záměr
Základem zadání je záměr zpřístupnění a zprostupnění místa, interpretace jeho významu a využití jeho výjimečné pozice na terénní hraně. Vzniklý tématický park bude navazovat na další, existující i zamýšlená parková prostranství podél řeky Chrudimky. Tomuto kontinuálnímu prostupu krajiny městem by měla pomáhat bezpečná a příjemná pěší i cyklistická infrastruktura.
Souvisejícím tématem, který však není předmětem zadání je úprava prostoru křížení ulic Kyjevské a Průmyslové, včetně revize uličních profilů.

Jak najít vztah k lidem, se kterými jsme se minuli o 800 let?
Sednout si na zem, v kruhu, kolem ohně...

Jak prožít historický význam místa bez hmatatelných stop?
Vymezit prostor ohniště, prostor společenství...

Hranice a vstupy
Severní hranice území je vymezena plotem areálu školy. Kromě případného lokálního propojení pro využití území pro účely školy, zůstane hranice veřejně neprostupná.
Jižní hranici lemuje důstojná javorová alej u cesty kolem hřbitovní zdi. V bezprostřední blízkosti za ní se nachází místo vlastního nálezu. Tato hranice bude zcela otevřená a prostupná.
Západní hranici určuje pěší a cyklistická cesta na prudké terénní hraně k údolí nivy Chrudimky. Návrh předpokládá prokácení svahu a otevření výhledu k řece i dál k městu. Zachováno by však mělo být stromořadí podél cesty, které bude na straně naleziště doplněno do oboustranné aleje. Tato hranice bude také zcela otevřená a prostupná.
Nejproblematičtější hranicí je na východě sousedství s ulicí Kyjevská a jejím křížení s ulicí Průmyslová. Uliční profil, koncepce i geometrii křižovatky v této okrajové části města již rezignují na městský charakter a nedávají prostoru příjemné, pobytové měřítko. Budoucí návrh křižovatky by měl mimo jiné zpřehlednit dopravní napojení naleziště i hřbitova. Nový uliční profil Kyjevské by měl prodloužit prostor pro podélné stání, v maximální míře sdružit prvky technické infrastruktury (troleje, osvětlení, značení) a vytvořit tak prostor pro stromořadí, které pomůže vytvořit příjemné městské rozhraní mezi ulicí, parkovištěm a parkem.

Idea
Abychom mohli skutečně vnímat informace o historii místa, musíme zavřít Facebook, vypnout počítač a hledat, co máme společného s lidmi, kteří se zde před 800 lety usadili.
Nacházíme rituál pálení ohně, který nás propojuje napříč staletími a dál. Usedneme na zem, v místě našich předků a zapálíme oheň; někdy na počest, někdy kvůli jídlu, někdy jen tak... Oheň nás formuje do kruhu, plameny vypadají jako tehdy a my se pouštíme do hovoru o čemkoli. Někdy se zpívá. Chodíme sem často, zvlášť přes léto a chodí se spousta lidí. Ohnišť je víc, ale jsou terénem oddělená, takže se navzájem neruší.
Odpověď na otázku jak tématizovat zasypané vykopávky nacházíme ve vytvoření umělé krajiny, jejíž modelace může volně asociovat zarostlé zbytky osídlení. Její hlavní význam je však ve vytvoření prostředí pro archetypální aktivitu, která dokáže vrátit život do tohoto místa.

Organizace prostoru
Informační a edukativní roli plní přístřešek s informačním stolem umístěný v jihozápadním cípu, přímo v místě bývalého kláštera.
Veřejná ohniště mají různou velikost i charakter. Mohou tedy sloužit pro skupinku pěti přátel i oslavy s padesáti lidmi.
Umělá krajina naleziště je modelovaná na základě dvou prostorových principů:
1. Jednotlivá veřejná ohniště jsou vymezena valem, který dává prostoru intimnější charakter. Hřeben valu je horizont sedícího člověka. Celé území tedy zůstává přehledné pro přicházejícího návštěvníka.
2. Modelace terénu na vnější straně valů umožňuje příčnou prostupnost od ulice k vyhlídce a reflektuje bezprostřední okolí: silnici a parkoviště, od kterých se odděluje a naopak pěší cestu a výhled do údolí, kam se otevírá.
Předpokládáme, že úprava křižovatky nebude časově synchronizována s realizací parku. Akceptujeme proto základní tvar pozemku a požadované navýšení kapacit parkovacího stání vytváříme v jihovýchodním trojúhelníkovém cípu. Navýšení parkovacích míst je záměrně skromné, aby nevedlo ke zintenzivnění automobilové dopravy.
Požadované plochy K+R by bylo vhodné řešit v rámci úpravy uličního profilu Kyjevské ulice, v bezprostřední blízkosti školy.
Osvětlení území bude stávající, pouze pro cesty po obvodu parku.

1. etapa realizace
V první etapě navrhujeme zrealizovat:
- umělou krajinu s veřejnými ohništi
- vykácení svahu k řece
- výsadbu nových stromů podél pěší a cyklostezky

2. etapa realizace
Ve druhé etapě navrhujeme zrealizovat:
- přístřešek s informačním stolem

3. etapa realizace
Ve třetí etapě navrhujeme zrealizovat části, související s úpravami křižovatky a uličního profilu Kyjevské ulice:
- nové napojení parkoviště z okružní křižovatky
- K+R stání v bezprostřední blízkosti školy
- sdružení prvků technické infrastruktury (troleje, osvětlení, značení)
- výsadba uličního stromořadí