Místo: Strahov, Praha
Klient: Hlavní město Praha
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková
Status: soutěžní návrh 2008, koncepční studie konverze stadionu 2009
Ocenění: nejvyšší ocenění v urbanistické ideové soutěži

Strahov

Strahovský ostroh je svou topografií i historickým vývojem předurčen k jisté míře izolovanosti. Má sílu i polohu metropolitního poloostrovu obtékaného parky a v rámci městské struktury tradici neobyčejnosti. Prostorově i funkčně však Strahov není kompaktním pojmem, ale slepencem odlišných a velmi specifických entit.  

Masarykův stadion je těžkým závažím vytaženým na nejvyšší pražský kopec. Jeho ochrana je založená na úctě ke sportovcům, kteří ho sem dostali a naší bezradnosti co si s ním teď počít. Jeho architektonický význam spočívá v prostoru, který zabírá, v unikátním prázdnu, které chrání.

Studentské koleje jsou autonomním ghettem, nepřetržitě kříšeným místem dožívající struktury. Jsou v ideální poloze vůči školám a na až dráždivě lukrativních pozemcích vůči městu.

Sportovní areál je téměř symbolicky hierarchickým sledem rekreačních a vrcholových sportovišť, který má zároveň lokální i celoměstský význam.

Návrh transformace

Projekt transformace dává Strahovu druhý život. Je založen na esenciálních kvalitách jednotlivých částí řešeného území a není proto scénářem pro olympijské divadlo, ale spíše regenerující masáží zatuhlého svalu města. Koncept transformace je složen ze tří oživujících kroků.

— využití

Odpověď na otázku budoucnosti Masarykova stadionu nacházíme ve velikosti jeho prostoru a jednoznačnosti jeho hranic. Do prstence tribun vkládáme prstenec studentských kolejí. Kapacitně rovnocenné ubytování vytváří vlastní uzavřené město s bohatým potenciálem vnitřního života. Prázdnota a její rozměr je zde uchráněnou kvalitou, prostorem možností.

Vnější obvod Masarykova stadionu by se měl stát místem koncentrace veřejných funkcí pro celé regenerované území. Měly by zde být umístěny obchody, kluby, restaurace a sportovní zařízení.

— zahuštění

Uvolněný prostor v cípu Strahovského ostrohu zastavujme hustou obytnou zástavbou. Ta začleňuje Strahov funkčně do městské struktury a zároveň nastoluje určitou rovnováhu mezi prázdným a zastavěným územím.

Dopravní obslužnost obytné čtvrti o velikosti zhruba sto padesáti tisíc metrů čtverečných je možná jen z jedné strany. Tuto izolovanost jsme se rozhodli podpořit, automobily od obytné čtvrti zcela separovat a využít tak kvalit urbanistického fenoménu města bez aut. Použitý urbánní rastr je autentickou strukturou benátského centra a má sloužit jen jako explicitní příklad.

Konkrétní struktura nové zástavby by se stala předmětem dalších studií. Měla by však být řízená stejnými pravidly: nízké husté zástavby typologicky hybridních kříženců městského bydlení a rodinného domu, s bezprostřední blízkostí dětských plácků a malých náměstí.

Výškově určuje podobu nové zástavby princip dotvarování strahovského kopce. Tento princip vytváří zároveň prostor pro dostatečné množství parkovacích ploch.

— doplnění

Sportovní areál v jeho hierarchii doplňujeme o velký fotbalový stadion. Jeho návrh je stejně jako návrh obytné čtvrti řízen principem dotvarování náhorní plošiny v linii kopce. Podobně jako Masarykův, měl by se i fotbalový stadion stát důležitým bodem nového lokálního centra, proto jsou v jeho jižním parteru situovány funkce občanské vybavenosti.

Zbylou část sportovišť sportovního areálu ponecháváme ve stávajícím stavu a navrhujeme pouze architektonickou kultivaci prostředí.