Místo: Loučná nad Nisou
Klient: Soukromá osoba
Autoři: Jakub Chuchlík, Ida Chuchlíková, spolupráce Barbora Jandová, projekt ve spolupráci s API studio s.r.o.
Status: studie 2013 - 2014, DUR 2015 - 2016

Místo
Úzká silnička vede serpentinami kolem několika chalup k plácku na rozcestí. Doprava jde cesta po vrstevnici, rovně na sever do kopce. Ještě před padesáti lety se tyto cesty nepotkávali. Jejich staré trasy vymezovali prostor, který se propsal do tvaru dnešního pozemku. Leží od cesty dolů, na západ, s výhledem do údolí a na protější kopce i dál…

Území spadá do CHKO Jizerské hory, která předepisuje regulační podmínky pro usazení domu, jeho měřítko a proporce, podlažnost, tvar střechy a její členitost, barevné a materiální řešení fasády, poměry oken i dveří, přístavky a terénní úpravy kolem domu.

Téma
Jak postavit dům, který je citlivý k prostředí, splňuje regulační podmínky CHKO a zároveň vyhovuje současné představě o standardu a kvalitě bydlení? Jak postavit chalupu, která není chalupou, ale rodinným domem?

Koncept
Respektujeme tradiční osazení domu podélnou osou ve směru vrstevnic.
Abychom zkrátili přístupovou cestu po vlastním pozemku a zároveň měli okolo domu co největší jihozápadní zahradu, umísťujeme dům k veřejné cestě v horní části pozemku.
Abychom plynule propojili dům s příjezdovou cestou na východě i se zahradou na západě, rozdělujeme ho v podélné ose na dvě výškové úrovně. Při zachování tradičního tvaru domu vytváří toto výškové členění pestrou škálu prostorových zážitků. Motiv dvou úrovní v jednom prostoru je zopakován i v podkroví, kde umožňuje bohatší využití prostoru a nabízí i panoramatický výhled do údolí bez použití vikýřů.

Návrh
Dům vychází z tradičního tvaru, členění i typologie, zároveň vše ale přizpůsobuje aktuálním potřebám i formálnímu výrazu. Štítové stěny mají dřevěné deštění, které jemně artikuluje vnitřní prostorovou organizaci.
Vstupujeme do středu delší strany. Projdeme zádveřím a otevírá se nám víceúrovňový hlavní obytný prostor. Zalomená vlna stropu vede náš pohled až k velkolepému výhledu do krajiny. Před námi je široké, krátké schodiště, kde si můžeme sednout a třeba se jen dívat na zapadající slunce nad protějšími kopci nebo si povídat s někým kdo sedí vedle v křesle. Výhled nás vytáhne ven; je tu terasa a dlouhá lavice. Je sem vidět i shora z kuchyně. Někdo sedí na lavici vedle kamen a povídá s tím, kdo vaří. Francouzským oknem je vidět na jižní terasu i na cestu.
Napravo od vstupu je pracovna, kde občas přespí hosté. Koupelna se záchodem je hned naproti.
Vedle je šatna, kterou se dostaneme do garáže. Garáž je širší, aby se sem vešlo auto i motorka. V zadní části je sklad sportovního náčiní. Druhé auto parkuje venku za štítovou stěnou. Když ho zaparkujeme, můžeme projít domem rovně v podélné ose; odložit si v šatně, využít záchod, osvěžit výhledem, vyložit nákup ve spíži, vzít nanuk v kuchyni a vylézt na jižní terasu…

Podkroví má dvě úrovně. Do dětského pokoje se dostaneme už z podesty schodiště. Vstoupíme do spodní části, kde je dlouhé okno s výhledem do krajiny a pod ním dlouhý stůl. Skosený strop podkroví neomezuje, protože se mu přizpůsobuje i podlaha. Tvoří ji obytné schody, pochozí nábytek, kde se střídají skříňky, regály, police a schody. Na schodech se žije i hraje. Po schodech se dostaneme ke spaní. Zatím je společné, ale časem se dá oddělit do samostatných pokojíků. Z horní části dětského pokoje se dostaneme do chodby s koupelnou. Shoz na prádlo přímo k pračce do technické místnosti ušetří běhání po schodech. Z chodby je vstup ještě do šatny rodičů i jejich ložnice.